JAK JSEM VYDALA KNIHU

JAK JSEM VYDALA SVOU PRVNÍ/POSLEDNÍ KNIHU?
...aneb z čeho to vzešlo a co bylo třeba

1. PŘEKÁŽKY
Upřímně ze začátku, když jsem ji začala tvořit, viděla jsem vše mnohem jednodušeji, než to nakonec bylo. Taky to tak míváte? Ty snílkovské představy.
Nezlomná motivace typu - ,,Joo pohoda. To půjde. PŘESNĚ TAKHLE to bude. A nejlíp hned! Jdeme na to!“
Jenže netrvá dlouho a pak přijdou ty opravdové “skutečnosti”.
Něco jako - ,,Co prosím, ono to takhle nejde? Ani takhle jo? A nebude to hned teda? Aha. Hmmm…“

Člověk pak z ničeho nic spadne, z toho poletujícího obláčku, rovnou zadkem na tvrdou zem.
Já totiž v první chvíli nevidím ty překážky. Vidím jen to „dobré“ a přesně proto mám i tu motivaci, do toho jít. Teprve až za chodu začnu zakopávat o klacky pod nohama. Zjišťovat složitosti s celým procesem spojené a všechny ty překážky, které nejdou jen tak obejít…ani překročit. Vlastně jen díky tomu, že tyhle věci zprvu nevidím, tak se do svého snu pořádně zakousnu a s přicházejícími problémy se ho jen tak nepustím. Když už něco začnu…, dokončím to!
Všechny překážky k celému procesu prostě patří. Přesně to jsou ty chvíle a věci, které nás zkouší při plnění našich snů. Zkouší, jestli vytrváme a nebo to vzdáme. Je jen na nás, jestli zůstaneme na místě a budeme se na ten sen z povzdálí pouze dívat…a nebo uděláme vše pro to, abychom ho žili.

To, o čem jsem teď celou dobu mluvila, je mířeno na jakýkoliv náš sen a touhu, jejíž plamínek v nás plápolá. My ale teď musíme udělat jednu věc… ZAHOŘET pro tu touhu = namotivovat sami sebe.
,,Proč jdu do toho, co se právě chystám udělat? Jaký je můj záměr? Jaký je smysl celého mého snu?“

Když jsme poprvé přemýšleli o vydání knihy… Záměrně to píši v množném čísle, protože jsem to nebyla já, ale MY… spolu s mým hrdinou… Tak jsme měli jasnou motivaci - VÁS - NAŠE ÚŽASŇÁKY. To Vy jste v nás vzbudili pocit, že náš příběh bude někoho zajímat a třeba i „pomáhat“. Vlastně tou dobou Vás už zajímalo to, co jsme spolu sdíleli na sociálních sítích ohledně průběhu léčby, fungování, jednoduše všechno kolem našich životů. O to jednodušší volba do toho jít, to pro nás byla a zároveň jsme věděli, o čem budeme psát.
I proto jsme si slíbili, že tu knihu jednou dáme dohromady… No a taky jsme si slíbili, že do budoucna uděláme nějaký skutek, který by mohl pomoci onko. dětem, se kterými můj duhový hrdina nesmírně soucítil. Tedy, já taky…, jen né asi na takové úrovni jako on…, ten který vše pociťoval na vlastní kůži a nepřál by to prožít ani svému největšímu nepříteli…
Jenže..., další překážka se objevila, když můj hrdina odletěl z tohoto světa tam daleko za duhu. Co teď?...

2. MOTIVACE
A  kde jsem vzala tedy MOTIVACI knihu napsat a vydat sama?
1) V sobeckosti. Chtěla jsem mít ty vzpomínky pro sebe zhmotněné. Abych se k nim mohla někdy vrátit a zároveň je v hlavě zasunout co nejhlouběji. Našla jsem motivaci ze sobeckého důvodu. Nemohla jsem o ně přijít, ale ani si je v sobě ponechat tak moc živé.
2) V našich slibech.
Cítila jsem jakési poslání - nadneseně řečeno. Cítila jsem, že chci dokončit to, co jsme si slíbili.
3) Poslední motivací, která mě do toho doslova “dokopla”, byly ty neustálé dotazy ohledně léčby…, jak se na to přišlo, jak to probíhalo, jak jsme to (ne)zvládli…? Ze začátku jsem byla ráda, že se mohu vypovídat a někomu předat užitečné rady/tipy a snad i pomoci najít úlevu, že v tom nejsme sami… Pak už mě začalo ničit to říkat a psát stále dokola… S každou takovou zprávou jsem ten příběh prožívala znova, abych každému dala co nejvíce „reálnou“ odpověď. Každé takové zprávě jsem věnovala nespočet času a slz při jejich psaní. Byl to jako začarovaný kruh emocí a vzpomínek.
Věděla jsem, že to nechci zapomenout, ale zároveň jsem taky věděla, že pokud se nepřestanu v myšlenkách a v srdci vracet, tak se nikdy neposunu dál...

Takže má kniha z počátku nevznikala jako záměr knihy, nýbrž jako soubor vzpomínek, těch hezkých i méně hezkých… Vlastně jsem pokračovala v tom, co jsem započala od prvního dne léčby. „Večerní výlevy do bílého papíru“ na monitoru mého počítače, který už kdysi vznikl jako malá “kniha/brožurka” pouze v počtu 2 ks pro mě a mého hrdinu...

Odjakživa mi psaní (deníků) hodně pomáhalo a nyní tomu nebylo jinak.

Když jsem sobecky začala psát vlastně hned v prvních pár dnech od toho “konce”, který nikdo z nás nechtěl… zpětně jsem pročítala některé řádky a říkala si: ,,Psát čtivě jako můj duhový hrdina neumím, ale hodně úžasňáků to zajímá. Možná by někoho opravdu bavilo to číst i takhle v celistvém příběhu..."
A i když nejsem žádná spisovatelka, napadlo mě, že mé vzpomínky nemusí skončit jen v šuplíku…
,,Vždyť tohle jsme chtěli! Tohle jsme si přeci slíbili!“ Došlo mi.
A najednou to dávalo smysl. Spojily se totiž naše 2 sliby v jedno.
KNIHA a pomoc onkologickým dětem…

,,ZVLÁDNU TO, ZA NÁS OBA, ZA TEBE.“

A NEBO NEZVLÁDNU?
A tak jsem se desítky týdnů a stovky hodin utápěla ve vzpomínkách své mysli, v slzách, posmrkaných kapesníkách, fotkách, virtuálních konverzacích….v minulosti. Nechci politování ani ze sebe dělat chudinku. Byla to má volba, ale pro mě taky jedna z těch nejtěžších. Strašně to bolelo. A já měla chuť to nechat být. Už jsem chtěla prostě jen žít.

Když jsem si ujasňovala zpětně důvody, proč jsem do toho šla… Ať už má sobeckost nebo sliby, v některých chvílích to bylo málo… Prostě to nestačilo.
A teď se vracím k té úplně prvotní motivaci - JSTE TO VY ÚŽASŇÁCI. Vy jste byli Ti, kteří nás do toho tehdy motivovali.
Proto jsem se i podělila s myšlenkou na knihu Vám veřejně. Byla spousta negativních názorů, ale drtivá většina byla pozitivní a tak jsem se s Vámi začala postupně dělit s útržky našeho příběhu… a to bylo nakonec to, co mě motivovalo a udrželo v mé „touze“ až do samotného dokončení - VY. Byli a jste ten živý důvod, pro který jsem to dělala. A děkuji za to.
DĚKUJI. Protože bez Vás by ta kniha neexistovala a to myslím doslova, protože díky Vám jsem jí mohla i dát život - mohla jsem ji vydat.

Jedna věc totiž je, napsat knihu a zpracovat ji. Ale kde vzít peníze na to, aby se zhmotnila?
Upřímně? Já na to neměla a myslím, že mnoho z nás nemá. Ale knihu jsem chtěla vydat sama. Kdyby ne, tak ta finanční podpora nebude tak veliká = méně penízků pro děti.

Přičemž já mám i tu výhodu, že jsem vystudovaná grafička, která miluje to, co studovala a co dělá… Takže jsem si knihu nejen napsala, ale také graficky sama zpracovala. (V čem se dozvíte níže)
S čím jsem ale potřebovala pomoci, byla gramatika. Sice ráda píši, ale jak mi vždy prsty tančí po klávesnici, mozek nestíhá přemýšlet nad chybami.
O korekturu se mi postarala má kamarádka Pavlínka! Kontrolovala ji ve svém volném čase, kterého neměla příliš a přesto mi ji po 2 měsících zkontrolovanou poslala zpět! Moc za to děkuji sluníčko! Druhé vydání pak kontrolovala i moje teta, která louská knihy na denním pořádku, ale věřím, že s těma mýma chybama, to pro ani jednu nebyl zrovna oříšek hehe. Děkuji Vám moc oběma!

Během psaní jsem tvořila grafiku obálky a zbytek až za chodu, když jsem knize dávala podobu.
Které programy jsem k tomu využila?


3. V ČEM TVOŘIT?
PROGRAMY
- WORD na klasickém notebooku/později Pages na macbooku, kde jsem knihu napsala v čistě textové formě
- Adobe InDesign - zde jsem vytvořila sazbu a podobu knihy
- Adobe Illustrator jsem využila v kombinaci s Adobe Photoshopem na digitální ilustrace

+ Illustrator jsem využila i na tvorbu logo
+ Photoshop na tvorbu obálku
V kombinaci všech těchto programů jsem své myšlence a vizi, dala podobu knihy.

Vše jsem dělala sama. Což už po několikáté neříkám jen proto, abych se chlubila, jak jsem šikovná,... ale protože jsem díky tomu ušetřila veškeré ty vysoké finanční náklady na vizuální tvorbu. Proto chci upozornit, že v mém případě jsem byla schopná snížit náklady na minimum! Ale né každý takovou možnost má. Proto raději počítejte s možností vyšších výdajů.

Na druhou stranu to byly nákladné nervy na mou duši. Ne protože by mi to nešlo nebo mě to snad nebavilo, to vůbec ne. Ale protože to znamenalo, že úspěšným dopsáním to nekončí… Když jsem knihu tak 150x postupně a dokola pročítala, každým dnem dopisovala…, při zdánlivé myšlence “hotovo dopsáno”, přišla řada na to, dát ji formu! Říká se tomu sazba knihy. Což obnášelo nejen textové úpravy, ale doplňovat ji i těmi reálnými ilustracemi. Což znamená opětovné pročítání a brodění se ve vzpomínkách zas a znova. Co Vám budu vykládat… Každý den, večer a noc, kdy jsem nad tím seděla, jsem se modlila, ať už je konec. Bylo tak jednoduché ztratit pojem o tom, co je realita teď a tady a o tom, co je minulost. Pro mě to vše bylo tak živé, že jsem kolikrát měla pocit, že je všechno vlastně v pořádku, že můj hrdina knihy - TY jsi neumřel, že jsi stále tady.

Uvědomění přišlo až po x minutách od odlepení se od monitoru. A bylo vždy těžší a těžší se podívat pravdě do očí. Už jsem prostě nechtěla zažívat to znova a znova… Už jsem to chtěla dokončit a odpočinout si od toho.
Což se později také stalo…

Ale mělo to vzpomínání hodně co do sebe. Nejen, že jsem spojila veškeré puzzlíky skládačky a odpověděla si tím na spoustu svých neznámých,
ale taky…
Když jsem pročítala naše konverzace, narazila jsem na situaci, kdy jsme řešili, že je jedna kniha na „startovacím portále“ a lidé mohou podpořit její vydání a taky různé jiné vznikající projekty.
Tehdy jsme se shodli, že ten portál jednou pomůže třeba i nám… A tak se taky stalo.
Zvolila jsem si asi ten nejmíň profláklej - Startovač.


4.REALIZACE - aneb kde vzít peníze?
Další možné portály pro realizaci svých myšlenek a nápadů:
- Hithit
- Kickstarter
- pointa.cz (vyloženě pro vydání knih)

Jsou to portály, kde představíme naši myšlenku a cíl široké veřejnosti, která nám může pomoci ho uskutečnit! Lidé podpoří finančně projekt a dostanou za to jednu z odměn, kterou jste dali do výběru, a kterou si zvolili. Samozřejmě uvedeme i přibližný čas, kdy může člověk odměnu očekávat v případě realizace projektu. Pokud by Vás zajímalo bližší info, jak to funguje, určitě mrkněte na jednotlivé stránky. Tam se dozvíte všecičko. :)

5. KAMPAŇ - úspěch nebo neúspěch?
Když jsem si připravila celou kampaň, od videa, po fotky, grafický vizuál knihy (reálná forma náhledu knihy) až po úryvky s knihy…, odeslala jsem projekt na schválení administrátorům startovače.
_________________________________________________________
Vrátil se mi e-mail se slovy - cituji:
,,Váš projekt vykazuje několik nesrovnalostí - relativně vysokou cílovou částku (na vydání knihy),
nízký předpokládáný počet výtisků a vysokou cenu jednotlivé knihy.
(Pro srovnání tolik stojí asi souborné vydání trilogie Pán prstenů.)
V kombinaci s nízkým počtem druhů odměn to šance na úspěch Vašeho projektu drasticky snižuje.
Doporučuji si nejprve udělat představu o současném knižním trhu a pak teprve podle toho upravit projekt.
Smyslem odměn je přesvědčit váhající přispět a rozhodnuté přesvědčit přispět více.
Optimální počet je 6 až 12 druhů odměn.
Hlavní text (vše o projektu) by měl začínat ideálně jednoduchým "perexem" - úderným apelem,
vystihujícím co to je (o co v projektu jde) a proč je to dobré.
Perex by měl být dlouhý tak jednu až dvě nepříliš rozvité věty.
……….
Kampaň prozatím vracíme do stavu rozpracovaný, který umožňuje opětovnou editaci a doplnění.“
_________________________________________________________

Ten e-mail mě v první chvíli odrovnal… ,,Ale vždyť já tam nechci nic měnit, všechno má svůj důvod…“ říkala jsem si.
Jediné co jsem změnila, tak to, že jsem dala úryvek nakonec, ale jinak jsem odepsala:

,,Přeskládala jsem akorát informace kvůli "důležitosti", jak jste podotkli. Všechno je napsané tak, jak to cítím, víc odměn nabídnout nemohu a jestli projekt neuspěje takhle, tak neuspěje, protože asi uspět nemá. Ráda bych ho do světa vypustila právě takhle. Ale pochopím, když ho ani na podruhé neschválíte a příjimu to. Děkuji. “

Naprosto smířená jsem odeslala zprávu a šla vyřídit něco do města…, nevzpomínám si co. Každopádně si pamatuji chvíli, kde jsem šla po ulici, rozklikla na mobilu e-mail a v něm stálo:
,,Dobrý den, Váš projekt byl právě spuštěn.“

Polil mě tak neskutečně duhový a hřejivý pocit štěstí. Bylo to pro mě znamení, že má kniha šanci na to, dostat se do „světa“ a nejen to. “Nějaký” hrdina tam nahoře za duhou, který mě hlídá, si to přeje. Věděla jsem, že všechno bude jak má…

Neuběhlo ani 48 hodin a projekt jsme úspěšně splnili! Říkám JSME, protože jste to byli opět Vy, kdo mi pomohl jí dát život. A zas a znova děkuji.




6. TISK
Tou dobou jsem věděla, že budou finanční prostředky k tomu knihu vytisknout a tak jsem začala jednat…. vlastně jedna úžasňačka to udělala za mě už měsíc předtím.

Ozvala se mi totiž na instagramu jedna skvělá žena jménem Alenka W. z tiskárny Havlíčkův Brod.
Žena, která se mě a mé knihy ujala a s neskutečnou péčí mi pomáhala vše zařídit. Já v tom neuměla chodit. Dříve jsem tyhle věci slyšela sice z teoretického hlediska ve škole, ale nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že jednou budu vydávat svou knihu a tyhle informace se mi budou hodit. Sice to byl vždycky můj sen - vydat knihu, ale na vteřinu by mě nenapadlo, že by to snad někdo četl, takže jsem raději pokračovala jen ve psaní slohový prací v hodinách českého jazyka.

Alenka tehdy přijela doslova až k mým dveřím s materiály, ze kterých jsem si mohla vybrat to pravé ořechové, v tomhle případě spíše „papírové“. Měla totiž zrovna cestu do Brna a tak to vzala za mnou, přitom nemusela.
Pomohla mi opravdu s řešením knížky od papíru až po stužku.  Jsem tak vděčná, že jsem měla a vlastně stále mám možnost s touto ženou spolupracovat. Protože nejen, že mi pomohla loni s knihou, ale letos už i s naším druhým miminkem DUHÁŘEM. Já osobně mohu Alenku z celého srdce doporučit. Stejně tak právě tiskárnu, ve které pracuje. Těším se na další sny, které společně uskutečníme!

Pokud máte podobné sny jako já a nevíte si rady, kterou tiskárnu zvolit, tohle je jasná volba - stačí napsat na wasserbauerova@thb.cz . Já osobně už chci jen je, hihi. Měla jsem tu čest jednat před Alenkou s jinou tiskárnou a tam ten přístup byl….jiný… nebudu říkat špatný, prostě jiný. A navíc cenu výroby knihy mi tehdy vykalkulovali na 256,- !!! Což je šílená cena, přitom by kniha nebyla ani tolik vymazelná, jako je nyní.
Já ráda pracuji na té přátelské bázi a Alenka mi ji spolu s tiskárnou, kde pracuje, nabízí. Nejen to, vychází mi vstříc ve všech možných požadavcích. Toho si nesmírně vážím. Děkuji Ti za vše Alenko!


7. NEZVLÁDNEME TO SAMI
Tady člověk vidí, že i když si spoustu věcí zvládnu/eme udělat sami… Vždycky přijde ta chvíle, kdy na něco nestačíme. A přesně proto každý děláme jiné povolání a máme na starost jinou práci, kterou si můžeme vzájemně pomáhat.

Netýká se to totiž jen tisku knihy. 
- Pak je třeba knihu někde uskladnit - díky Bohu, že má můj tatínek pronajatý skromný sklad, kam mi umožnil knihy na chvíli “ubytovat”.
- Musíme knihu v něčem odesílat - zvolit si vhodný balící materiál.
Upřímně já si tehdy zvolila špatný. Chtěla jsem pevný, skladný, nepromokavý materiál, který by ochránil knihy. Vybrala jsem plastovou obálku, která sice zabrání vodě, ale není šetrná vůči životnímu prostředí. Tehdy jsem to vůbec neřešila.
Bublinky, sice ochrání výrobek uvnitř, ale ne když je to kniha, která váží 850 g. V případě bezohledné manipulace se takto těžká kniha může obouchat, což se párkrát stalo.
Takže jediná výhoda nakonec vzešla s uskladněním, protože jsou malé, tenké a skladné.
Ale momentálně mám na skladě už kartonové obálky na knihy a krabice, které jsou mnohem praktičtější z hlediska bezpečnosti výrobku, ale i vůči životnímu prostředí.
- Také je třeba paní účetní, která nám bude hlídat naše příjmy, výdaje a spočítá daně za celý rok.

A mimo práci - důležitá je podpory od našich blízkých, kteří věří v nás a v to, co děláme! DĚKUJI!

Po pár dnech od dokončení projektu na Startovači mi přistála na účtě neuvěřitelná částka - 495 671 Kč. (Vybraná částka byla 528  605 Kč.)

Poznámka:
Startovač si odečetl provizi za využití jejich služeb. S čímž je potřeba počítat, pokud se rozhodnete na některém z portálů uskutečnit svůj projekt. Než se do něčeho takového vrhnete, určitě si prostudujte dopředu veškeré potřebné informace, smluvní podmínky a právě i výši provizí v případě dokončení projektu.
Záměrně říkám “v případě dokončení”. Krásné totiž je, že v případě, kdy Váš projekt neuspěje, vůbec nic se neděje. Všem přispívajícím se vrátí jejich částky a Vás to nestojí vůbec nic. Jediné s čím se budete potýkat je zklamání, že to nevyšlo. ALE! Já přesně takovým plácám po ramínku za to, že se odhodlali do toho jít a prostě to zkusit! Hlavně, jeden neúspěch neznamená, že to nemůže vyjít napodruhé, nebo napotřetí! Stačí zamakat na myšlence a více ji zdokonalit. Fakt. Nenechte se neúspěchem odradit. :))

Zpět k neuvěřitelné částce! Řekla bych, že to byl jako fakt hustý mega masakr mít na účtě tolik peněz, vzhledem k tomu, že jsem takové číslo viděla jen ve filmech. Jenže víte co? Se mnou to ani nehlo. Proč? Protože jsem od začátku věděla, že ty peníze nejsou “mé”…, věděla jsem, že patří někam jinam. :)


8. CO VŠE OBNÁŠELO VELKÉ “FINÁLE”?
Během několika pár dní jsem:
- Zaplatila výrobu knihy.
- Uzavřela smlouvu s Českou poštou
- Objednala lepící štítky a barvy do tiskárny
- Objednala obálky na zasílání. (Musela jsem objednat poté nové a dražší obálky, protože ty první byly na knihu malé. Prosím, změřte si rozměry a správně vypočítejte ty balící materiály. Nebuďte jako já. :D )
- Ubytovala knihy u taťky v podzemním skladu, přičemž bych bez pomoci mého taťky, jeho kolegy a Marka tu tunu nezvládla sama přetahat
- Vypsala více než 900 jmen a adres 
- Mari mi nechal potisknout všechny štítky
- Zdárně jsem zabalila přes 900 kusů knih (do některých napsala i věnování) + jsem měla občas pomocníky - Marka a ségru, kteří mi pomáhali nejen balit, ale i zpříjemňovat atmosféru, když mi zrovna nenarušovali můj zajetý balící systém! :D
- Domluvila jsem jednotlivé svozy
- Jeden po druhém balíčku jsme naskládali do vozu, který je postupně snad bezpečně dopravil k jejich majitelům úžasňákům
- Zaplatila jsem dopravu české pošty
- Odeslala 181 818,- na nadační fond dětské onkologie Krtek
- A peníze byly (skoro) fuč!
- (další rok jsem ještě zaplatila 29 000,- daň státu = další věc, na kterou si dávejte pozor! Abyste měli ji z čeho zaplatit.)

Ale ten pocit splněného poslání a toho všeho, co JSME zvládli, měl mnohem větší hodnotu, než zmiňovaná částka. Navíc mě tahle zkušenost pomohla v jedné věci. = Vždy jsem od dětství slýchala, že “máme málo” peněz, že na tohle “nemáme” peníze, tohle a tamto si nemůžeme dovolit. Musíme šetřit…atd. Jenže díky tomuhle jsem zjistila, že peněz nikdy není a nebude málo. Že se ty peníze dají vydělat a že se toho nemáme bát. Začala jsem peníze vnímat pozitivně - jako přátelé a né jako nepřátelé.
A díky tomu jsem začala i lépe oceňovat sama sebe a svou práci. Konečně jsem našla hodnotu. DĚKUJI za to. :)

9. DĚKUJI !
Celkem se prodalo (startovač + nový výtisk): 1823 knih
Více než 100 knih jsem rozdala po rodině, blízkých, známých a nebo někomu jen tak pro radost.

Což znamená, že téměř 2000 lidí četlo DUHU a to nevím, kam u jednotlivých úžasňáků putuje! Protože mnoho z Vás ji posílá dále do světa.
Udělala jsem příspěvek, kde se sešlo skoro 500 kometářů s nabídkou nebo poptávkou po knize a je to naprost úžasný pocit pak číst ty zprávy, plné Vašich pocitů.
Někdy se zlobíte na mě. Jindy se zlobíte na hrdinu. Někdy soucítíte, smějete se, pláčete. Jindy knihu máte doma a nemůžete ji dočíst nebo dokonce rozečíst. Někomu se líbí můj způsob psaní, někdo si na něj zprvu nemůže zvyknout. Ale všechny tyhle pocity a emoce, které ve Vás duha vzbuzuje, znamenají, že ve Vás něco zanechala - ať už něco pozitivního nebo negativního, vždy si z ní něco odnášíte! Děkuji. 


NA ZÁVĚ JEDNO PS:
,,Musím mít na/v knize ISBN kód?"
Pokud vydáváme knihu sami, na vlastní náklady (případně finanční pomocí startovacích portálů), tak NE. ISBN kód mít nemusíme.
Ale v případě kdy byste chtěli dát svou knihu na pulty do knihkupectví a knihoven, tak je potřeba ho mít.

Co je vlastně ISBN?
- Je to číselný identifikační kód.

Jak ho získat? 
Já jsem si nastudovala podmínky a zásady ISBN na internetu a poté jsem vyplnila internetový dotazník/test, díky kterému jsem získala ISBN virtuálně na dálku. (Pokud se Ti to nepodaří, musíš si jít pro ISBN osobně do Prahy.)
Pak mi paní zaslala soubor čísel, který se poté vygeneruje v EAN čárovém kódu, který se umístí na zadní stranu obálky.
ISBN kód musí být vždy uveden i uvnitř knihy.

Co kniha s ISBN obnáší dále?
Obnáší to obespání všech větších knihoven v ČR, kterým musíme nabídnout (třeba za symbolickou částku) svou knihu. Pokud některá z nich projeví zájem, tak se domluvíme a odešleme počet knih, o který požádá.
Seznam knihoven tu:
https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv
Ale taky musíme poslat 5 povinných výtisků na vlastníí náklady: 2x do NK v Praze, 1x Moravská zemská knihovna, 1x Vědecká knihovna v Olomouci a 1x do regionální krajské knihovny ve Tvém městě.

Já už si upřímně nepamatuji, kde jsem veškeré informace našla, ale když budeme googlit, stejně jako já tehdy, tak se určitě dopracujeme ke zdárnému výsledku! :) Kdybych Vám naservírovala úplně vše, tak by to přeci bylo moc snadné ne? :P Hihi.

Já ISBN mám, ale jen proto, abych mohla právě pár kusů poslat do knihoven a až jednou odejdu daleko za duhu, aby tady DUHA mého života zanechala i nadále stopu pro veřejnost, alespoň na pár místech České republiky. :)