(u)PŘÍM(n)OST ~ přímost ~ MOST.
Upřímnost je most, který nás spojuje s druhými lidmi.
Ale hlavně je to most, který spojuje nás samotné se svým nitrem.
Upřímnost sám k sobě. Protože od té se to všechno odvíjí.
Již v prosinci jsem psala článek na téma „Upřímnost nade vše.“
Dnes to ale vezmu z jiného úhlu.
Víte, jak se říká: ,,Ve víně je pravda?“
Neplatí to jen o víně a všeobecně alkoholu, ale vlastně o čemkoliv,
co nějakým způsobem ovlivňuje naši mysl a uvolňuje „zábrany“.
Upřímnost.
Byla jsem nejednou svědkem takových skrytých pravd a upřímností,
které vyšly v uvolněném stavu na povrch.
Dokonce jsem zkusila sama tyhle zábrany uvolnit poté,
co jsem zjistila, že neexistuje žádná listina všeobecných pravidel „Jak (ne)žít.“
Mnozí z nás alibisticky svádíme své činy a chyby,
kterých jsme se dopustili, na „omamné látky“.
,,Včera jsem se opil/a.“
,,Za to může ta tráva, to éčko, ten a tamten sajrat, co jsem si vzal/a.“
,,Kdybych nebyl/a pod vlivem, nikdy bych to neudělal/a.“
Kecy.
Tyhle věci jen odhalují to, co je v nás skryté.
To, co uvnitř delší nebo kratší dobu potlačujeme a normálně si to nedovolujeme.
Ten projev určitých tužeb, které nejsou v našem "reálném a střízlivém životě" akceptovány.
Ať už je to sdílení určitých myšlenek, kdy si najednou bez studu pustíme pusu na špacír.
Nevěra, kdy nás láká něco nového, nebo máme ve vztahu deficit (ne)naplnění intimních potřeb.
Nebo si dovolíme pustit emoce, které v sobě potlačujeme celé roky
~ od pláče, po agresivní chování, kdy je člověk schopen křičet, rozbíjet věci, nebo se s někým dokonce poprat.
Je to ta přímost, kterou si za bdělého stavu nedovolujeme.
Nejsme k sobě za střízliva upřímní a ignorujeme své POCITY, protože ROZUM.
Nedovolujeme si plakat, nebo se zlobit…a tak to pustíme ven,
když uvolníme zábrany například tím alkoholem.
~ Nekontrolujeme se.
Nedovolujeme si mluvit, abychom neřekli nějakou hloupost a když se uvolníme,
tak řekneme i to, co jindy nechceme.
Nedovolujeme si vystoupit ze vztahu, který nás neuspokojuje a tak,
když se uvolníme, podvedeme svého partnera.
Jak jsem řekla, neexistuje listina, podle které bychom měli a neměli žít.
Nechť si žijeme každý dle svého uvážení.
Jediné, co není fér ~ je nevzít zodpovědnost za své činy.
Nevzít odpovědnost za to, pro co jsme se rozhodli a odpovědnost za své chování.
Fér je být upřímný a přímý vůči sobě i druhým.
Držet ty mosty mezi sebou i námi vzájemně.
Nebořit ty mosty.
Ubližujeme tím druhým, ale hlavně sami sobě.
Upřímnost ~ přímost ~ MOST
Boříš ho, nebo stavíš?